Alfabéyg erra Zuwan Kurdí (zari Kurdí Xuwar)

Hellwiseyli Baba Tahir we zari Kurdí xuwar " Lekí " le sedey 17:dey Kurdí (11 Zayní) ú nùsyaweyli Yaresan we Hewramí ú Gúraní le sedey 19:dey Kurdí (13 Zayní), beshíg le kúntirín shúney wéjhey Kurdeyl in.

Ímrújh we seri sedey 26 le jhíri zúri dagírker ú kúmeytir le gír ú girifti ziní Kurdeyl le Kurdistan, zari Kurdí xuwar werew le descíne. Shimarey rúlleganí ki we zuwani Kurdí qiseken rújh we rújh kemtir ú kemtir bún. Aga newín we dírúk ú kultúri Kurdí le piley gewrayí zuwani Kurdí fire hawirdíyes xuwar. Zuwan dí ré cen hizar salley xuwey we shíwey húre, metell ú bawe ú daye we jí níyewey. Yese ki parastini zuwani Kurdí erra netewey Kurd yek akami serey rújhane sin.

Naweni Kirmashan.com le serdemi dest we kar kirdiní le salli 2610 Kurdí, parastini zuwani Kurdí kirdíyese akami yekim xuwey. Erra í réxiste naweni Kirmashan.com le desthawirdi Ferhangistani Zuwan Kurdí ki shíwey nùsanini Kurdí le Kurdistan we gishtí ú zuwaneyl tireki Hindí-Urúpayí súd birdíye ú yek shíwey nùsanin xas kirdíye, súd birdíye, ú shíwe nùsanin yekgir Kurdí erra kar xuwey hellgirdíye. Asantirín shíwey yadgírí, hawréyí weli zuwan Kurdí we gishtí, jí keftin we naw tekník ímrújhí (Kampútir, Íntirnit), asaní nùsanin ú cap le rizi sereyí ey hellgirdine bíye.

Ímrújh le naw dunya 100 000 000 kes we ré Íntirnit weli yek peywendí dírin ú 1000 kes/cirke le ser í systim in. Netwey Kurd ki íseysh xawini desellat le willati xuwey níye tùwenid erra pésh kefti xuwey beshíg ley systime búd. Kurd tùwenid rújhname, pirrtúkxane, yadga, zanistga ú hizar cishtitir le ser í systime dùr le desi dagíker erra súdi netewey xuwey bined. Erra rékefti í shíwey wír kirdine níyaz we yek shíwey nùsane ki júwawderi gishtíg erra zuwani Kurdí búd.

Júr kirdini shíwey nùsanini Kurdí yekgir ser we sé wír díyar kiryay dírid. Yekim nishan kirdini gishti dengegani Kurdí we yek píti díyarí. Wey rúwe ki yek pít erra her deng, wer le dengegani "Jh", Sh, ll, rr". Duhim pak kirdini alfabéy Kurdí we dengeganí ki we hùc shíwey le cuwar cúy zuwan Kurdí jí níyegrin, júr ayn (ع), he (ح) ú Qayn (غ). Í dengeyle ki le zuwanegani Aramí (Arbí, Hibrí, Asúrí) hellgiryane tenya le rù wéne le wéjhey Farsí jí kirdine, ú tenya le beshíg le Kurdistan we rasí xuwey ùshe bún. Séhim jí xistini shéwey nùsíni Kurdí we gishtí le cuwar cúy yek systim standardi jihaní júri ISO-8859-1 ki gewratirín systimi nùsíni jihan e.

Her ley wa, shíwey nùsanini Kurdí xuwar tùnid we asaní erra capemení le ser íntirnit, kil kirdini é-name (e-mail), duris kirdini wetename, cewker rast nùsanin ú nùsanin we gishtí wel kampútir, we kar bicid. Erra nùsanin wel Alfabéy Kurdí xuwar níyazí we hùc prugrami taybetí níye. Ey alfabéte we alfabéti yekgiri Kurdí erra zuwan Kurdí we gishtí ye.

A aB bC cD dE eÉ éF fG gH hI iÍ íJ j
Jh jhK kL lllM mN nO oP pQ qR rrrS s
Sh shT tU uÚ úÙ ùV vW wX xY yZ z  

Gír we kar birdini píti Erebí erra zuwani Kurdí, sextí húkare kirdini ú réxistini minalleyl e. We shíwey núsanini Erebí erra her pít desikem sé júrey nùsanin hes ki gerek we yek bilikyen. Zuwani Kurdí zuwaníg samandar le deng ú ahange ú weteyl Kurdí fire demíg diríjh bún. Yese ki nùsanin wegerdi pití Erabí fire pesendey Kurdí níye. Píteyli wetey Kurdí ki we júrey Latíní nùsyed weyek níyelikyane ú tùwenin tenya we yek shíwe binùsyen. Le laytir dunyay ímrújh we tuní werew núwacid. Fire le tiknik werdes ayemi ímrújh erra peywendí, arkiv ú capemení we shíwey alfabéy Latíní ye.

Zuwani Kurdí gerek bitwenid we asantirín shíwe ré cen hizar salley xuwey le wéjhey demí pishti ser bined ú búde yekimín júrey peywendí, arkiv ú capemení le naw Kurdeyl.

Erra agadarí firetir timashay mallperr KAL ler ser zuwan Kurdí bikeyn.